† 26. 06. 2009 | kód autora:
kK1Stejně jako v případě koliky musíme i průjem považovat za příznak onemocnění či poruchy a ne za samotnou nemoc. Průjem je u koní příznakem změněné funkce trávicího traktu. Příčina této změny však může ležet i mimo trávicí trakt.
Průjem můžeme rozdělit podle délky trvání i příznaků na akutní a chronický (tab. 1). Akutní průjem se objeví najednou, může mít až dramatický průběh a vyžaduje časnou a často i intenzivní léčbu. Chronický průjem trvá déle, jeho příznaky jsou "mírnější", často je doprovázen hubnutím koně nebo snížením jeho výkonnosti a jeho diagnostika – a stejně tak i léčba – bývá mnohdy velice zdlouhavá a nesnadná.
Průjem u hříbat – ať už akutní nebo chronický – je třeba vždy považovat za naléhavou záležitost, protože i relativně "slabší" průjem může významně oslabit a narušit celý mladý organismus.
Obr. 1: Normální trus zdravého koně.
Charakteristika akutního a chronického průjmu
akutní průjem
chronický průjemchronický průjem
náhlý nástup,
přítomnost řídkého až vodnatého trusu,
obvykle dramatičtější průběh,
může představovat akutní ohrožení života koně (hříběte i dospělého),
nutné okamžité odborné vyšetření a zahájení mnohdy intenzívní léčby
trvá déle než měsíc (může přetrvávat i roky),
přítomnost řídkého trusu neustále nebo se střídá s trusem normální konzistence,
nepředstavuje akutní ohrožení života koně, ale snižuje jeho využitelnost i pohodlí,
mnohdy problematická diagnostika i terapie
Akutní průjem
Akutní průjem bývá nejčastěji příznakem zánětu střeva, a to buď jenom jeho sliznice (katar) – což se projevuje především průjmem - nebo celé střevní stěny – to bývá kromě průjmu provázeno i změnou celkového zdravotního stavu koně a jeho chování.
Těžký akutní průjem způsobený závažným zánětem střev. Vyžaduje okamžitou a velmi intenzivní léčbu, ani ta však často nepomůže, pokud je střevní stěna příliš poškozená nebo došlo k výraznému zhoršení celkového zdravotního stavu.
Příčinou zánětu střev bývá obvykle dráždivá látka, která se do střeva dostala zvenčí nebo v něm vznikla. Ta vyvolá ve střevě několik možných odpovědí:
snížení resorpce (vstřebávání) tekutin ze střeva,
zvýšení sekrece (vylučování) tekutin do střeva,
zmnožení hygroskopických látek (které na sebe vážou tekutiny) ve střevním obsahu,
změnu peristaltiky střeva a tedy i transport zažitiny.
Výsledkem je trus řidší konzistence a často i změna frekvence kálení nebo množství trusu (tedy "průjem").
Mezi příčiny akutních průjmů patří:
dietetické chyby (čerstvý oves, seno, krmení pšenicí, žitem, měkkým chlebem apod., podání většího množství krmiva, na které není kůň zvyklý, např. ječmene, kukuřice, melasy, řepných řízků, jetele apod., zkrmování nadměrného množství sacharidů při malém množství vlákniny)
nekvalitní krmivo (zkysané, plesnivé, nahnilé, napadnuté snětí, některé jedovaté rostliny a nebo houby)
u hříbat i nadměrný příjem mléka nebo změna jeho kvality ("říjový" průjem)
chemikálie dráždící střevní sliznici (např. kuchyňská sůl! – především u hříbat!, arzén, sloučeniny rtuti nebo mědi, dusitany a dusičnany, ropné produkty, sloučeniny kyseliny fosforečné, některé léky)
chyby v krmení (nepravidelná doba krmení, rychlé nakrmení během krátkého přerušení práce)
stresy (nadměrná fyzická zátěž, transporty aj.)
virové infekce (rotaviry, coronaviry aj.)
parazitární infekce (u hříbat např. Strongyloides westerii, dále malí a velcí strongylidi, aj.)
infekce primárně patogenními baktériemi (např. Salmonella typhimurium)
dysmikrobie, tedy změna vzájemných poměrů různých baktérií, normálně se vyskytujících v tlustém střevě koně, kdy dojde k patologickému přemnožení jednoho nebo několika druhů baktérií nebo k uplatnění patogenních vlastností některých baktérií (např. některé kmeny Escherichia coli, Clostridium perfringens, enterokoky, stafylokoky, Proteus spp., Pseudomonas spp. aj.); často k ní dochází právě následkem dietetických chyb, stresů, jiných onemocnění (infekce nebo i střevní zácpy!) nebo podáním některých léků, především antibiotik. Známe je například jako onemocnění "colitis X", "transportní choroba", "postresový průjem" apod.
sekundární příznak jiných onemocnění (obvykle jiných infekcí nebo kolik).
Příznaky:
prvním příznakem bývá snížená chuť a apatie koně, kůň však bývá žíznivý
průjem se může objevit až později, obvykle až po postižení tlustého střeva; trus má konzistenci měkkou, řídkou nebo až vodnatou, kůň může kálet častěji a větší množství, trus může páchnout kysele či hnilobně, může mít změněnou barvu (nažloutlou, tmavou, zelenou...), někdy v něm lze nalézt různé příměsi (hlen, krev apod.)
peristaltika může být na začátku zleněná, později je zvýšená, lze slyšet šplouchavé zvuky; někdy však může být naopak zastavená!
může dojít ke zvýšení tělesné teploty, tepové frekvence
v závažnějších případech je změněná barva sliznic, CRT se prodlužuje
kůň může trpět kolikou, je slabý, má křeče nebo je apatický
Co dělat:
V případě akutního průjmu je třeba ihned jednat. Kromě ztrát vody a elektrolytů (především sodíku) dochází také ke změnách v acidobazické rovnováze organismu a k narušení celkového krevního oběhu až jeho kolapsu. Z postižených střev se do těla může vstřebávat kyselina mléčná nebo histamin, které celý stav ještě zhorší a mohou být příčinou dalších komplikací (např. schvácení kopyt). Kritický je stav, kdy se poškozenou střevní stěnou dostanou baktérie nebo jejich toxiny do krve nebo do dutiny břišní. Celá situace je potom mnohonásobně nebezpečnější u hříbat, která jsou na takové změny mnohem citlivější.
Přestože se "mírné" průjmy mohou vyléčit spontánně pouze úpravou krmení nebo jednodenní hladovkou s přídavkem menšího množství kvalitního dietního lučního sena, je potřeba se při jakémkoli akutním průjmu neprodleně poradit s veterinářem. Neodkladnou léčbu vyžaduje stav, kdy je průjem vodnatý, zapáchající, provázený jinými zhoršením zdravotního stavu (např. kolika, horečka, apatie apod.) a samozřejmě průjem hříbat. Než veterináři zavoláte, bude dobré udělat zběžné vyšetření koně, abyste mohli podat přesnější informace o jeho stavu:
prohlédnout si koně s odstupem (možné zvětšení břicha – plynatost, vykasaní břicha apod.) a všimnout si jeho chování
změřit dechovou, tepovou frekvenci a teplotu těla
zkontrolovat sliznice a změřit CRT
poslechnout si střevní peristaltiku
ohodnotit kálení a trus koně (frekvenci kálení, případnou bolestivost, množství, konzistenci, barvu – černý trus může obsahovat krev, zápach, případné příměsi)
koně ustájit v klidném, čistém a suchém boxe, znemožnit mu příjem jakéhokoli krmiva nebo podestýlky, neřekne-li veterinář jinak, podávat koni čistou vodu
při akutních průjmech mohou koni přinést úlevu od bolesti teplé zábaly břicha.
Chronický průjem
Ačkoli chronický průjem neohrožuje přímo život koně, bývá tento stav pro koně a jeho majitele dost nepříjemný. Příčina dlouhodobě trvajícího průjmu bývá mnohdy nezjištěná, přesto se lze dopátrat k několika možnostem:
nerovnováha střevní mikroflóry, kdy převládají mikroorganismy, které produkují látky přitahující tekutiny
silné napadení parazity (strongily, giardie, určité druhy kokcídií, aj.)
viry
některé baktérie, to však ve výjimečných situacích (salmonely, streptokoky, Rhodococcus equi aj.)
neadekvátní výživa (především u hříbat či mladých koní mnoho sacharidů při nedostatečné zátěži)
chronické záněty střev
nádory.
Obr. 3: Řidší trus může zanechat stopy na kůži koně, což někdy bývá jediná stopa, pokud je kůň ve stádě na pastvině.
Mezi charakteristické příznaky chronického průjmu patří kašovitý trus podobný kravskému, který je produkován ve zvýšeném množství a může být provázen
hubnutím
snížením výkonnosti
matnou a odstávající srstí
lehčí dehydratací.
Obr. 4: Měkký trus koně podobný kravskému.
Chronický průjem není stav neodkladný. Pokud není jinak narušen celkový zdravotní stav koně, je na majiteli, zda se se svým veterinářem pustí do mnohdy nelehké, zdlouhavé a často i nákladné diagnostiky onemocnění.
